Soběslav

Město a letovisko na Lužnici, 18 km jižně od Tábora. Vyrábí se tu značkový nábytek Jitona, těží se rašelina. Původní osada byla dlouho majetkem Rožmberků, výrazný rozkvět města nastal až po stavbě železnice do Prahy v roce 1873. Dochovaly se tu zbytky gotického opevnění, řada renesančních a barokních domů.

Informační centrum najdete ve Smrčkově domě na hlavním náměstí.

Na hlavním náměstí a okolo hlavního náměstí v uličkách se nachází restaurace, jídelna, cukrárny, obchody, pošta..... 

Tip:

Rázovité vsi v okolí. Typickým příkladem může být víska Záluží u Vlastiboře, vzdálená od Soběslavi 4,5 km, dosažitelná po silnici směrem na Bechyni. Na místní návsi na vás dýchne atmosféra starých, zapomenutých časů. Žluté domky se zdobenými průčelími a vjezdy do dvorů, rybník, kaplička, to všechno působí téměř jako filmové kulisy.

Soběslavské muzeum

Bylo založeno v roce 1897 a otevřeno pro veřejnost v létě 1898. Historie tohoto domu sahá až do druhé poloviny 15. století. Dům zvaný Špulířovský koupil v 16. století Petr Vok z Rožmberka. Petr Vok zakoupil také dva sousední domy, spojil je v jeden architektonický celek a vznikl tak pohodlný palác, určený k četným pobytům Petra Voka v Soběslavi. Krátce před smrtí odkázal Petr Vok tento dům někdejší služebnici a společnici zesnulé manželky Petra Voka Kateřiny Rožmberské z Ludanic Zuzaně Vojířové. Již od roku 1904, kdy Rožmberský dům zakoupilo město pro někdejší městské muzeum (založené 1898) slouží tento zajímavý objekt nedaleko náměstí muzejním účelům. V současné době je v Rožmberském domě umístěna stálá expozice Příroda Táborska. V Rožmberském domě jsou soustředěny bohaté přírodovědné sbírky ze všech dřívějších muzeí okresu Tábor a návštěvník se zde seznámí se současným stavem zdejší přírody:

·                       Expozice Příroda Táborska  jsou zde uvedena všechna, zvláště chráněná území, včetně jejich stručné charakteristiky, která je doplněna barevnými fotografiemi.(písčiny, skály a suché stráně rašeliniště...,vodstvo a jeho okolí, lidská sídliště a zahrady...)

·                       Expozice Soběslavských blat a Kozácka - mezi Kardašovou Řečicí, Ševětínem, Bechyní, Týnem nad Vltavou a Soběslaví zbyla po rozsáhlých jihočeských močálech a bažinách, odvodněných zejména za posledních Rožmberků v 16. století intenzívním zakládáním rybníků, oblast rašelinišť, kterým se říkalo Blata. V okolí Soběslavi poskytovala půda místním obyvatelům možnost pěstovat ve větší míře obiloviny, zvláště pšenici. Proto se tato oblast nazývala pšeničná nebo bohatá Blata. Blahobyt sedláků se projevil ve způsobu života, ve výstavnosti statků, stavěných v l9. století ve stylu tzv. jihočeského selského baroka, i v odívání. Mužský kroj se v podstatě příliš nelišil od ostatních oblastí Čech, ženský byl charakterický bohatstvím barevných výšivek. Typické byly široké vyšívané zástěry, měkké bílé čepce s výšivkou nad čelem a velké bílé, bohatě vyšívané pleny (šátky), zavazované nahoře na hlavě. V tomto smyslu byly ryze blatskými vesnicemi Vesce, Zaluží, Svinky, Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice, Borkovice, Sviny a Hodětín.

·                       Tradice přirodovědného bádání na Táborsku. Zde jsou zmíněny nejvýznamnější osobnosti, které se zasloužily o poznání přírody této oblasti, spolu s jejich nejdůležitějšími díly.

·                       Geologický vývoj Táborska - Typické ukázky hornin a nerostů. Zde je i část věnovaná unikátní Chýnovské jeskyni, vytvořené v krystalických vápencích, která je proslulá střídáním různě zbarvených vrstev vápence s amfibolitem a chybějící krápníkovou výzdobou.

·                       V další části se seznámíme s flórou a faunou polí a luk. Jsou zde představeny typické rostliny tvořící luční společenstva i významné druhy plevelů, opět je zdůrazněna vazba hmyzu na určité druhy rostlin. Sem jsou zařazeni i ptáci.

květen-září: úterý - neděle 800 - 1200 a 1230 - 1630. Poslední prohlídka 1600.
 

Základní 20,- Kč; slevy *) 10,-- Kč; společné vstuplné pro oba objekty 30,-- Kč a 15,-- Kč; rodinné: jeden objekt 30,--, oba objekty 50,-- Kč. Volný vstup mají děti do 6 let a pedagogický dozor při školních exkurzích (netýká se školních výletů).

 

Borkovická blata

Naučná stezka vede po zelené značce stejnojmenou přírodní rezervací, měří 5,5 km má 31 zastavení, její absolvování zabere asi 2 hodiny. Kdysi v této oblasti bylo pánevní ložisko ostřicové slatiny a rašeliny pro zemědělství a zahradnictví, od roku 1956 průmyslově těžené.

Je zde zachována část panenské přírody (včetně chráněných rostlin), která stojí za vidění. K naučné stezce se dostanete (směr Bechyně odbočkou z Vesce) po příjezdu do vesnice Borkovic, odtud už je příchod ke stezce značen. K místu můžete dojet i autem. Zaparkovat lze na malém parkovišti u výchozího bodu naučné stezky, která místními blaty vede od roku 1980.

 

Bechyně

Lázně a letovisko na řece Lužnici 20km od Soběslavi.

Po odhalení bohatých ložisek kaolínu v 15. století Bechyně proslula hrnčířstvím.

V 18. století tu vznikly lázně, určené k léčbě revmatizmu a pohybového ústrojí, pro koupele a zábaly se využívá slatiny z blízkých soběslavských blat. Na Lužnici panuje čilý vodácký život, město je také východiskem četných turistických tras.

Tip:

Křižíkova železniční trať. Jde o první elektrickou dráhu ve střední Evropě, která zahájila pravidelný provoz na lince Bechyně – Tábor v roce 1903. Jejím autorem byl vynálezce a propagátor elektřiny František Křižík. Trať vede z bechyňského nádraží přes železobetonový most přes Lužnici, konstruovaný pro sdruženou železniční a automobilovou dopravu. V praxi to vypadá tak, že cestující ve vlaku a automobilu si při současném průjezdu přes most mohou podat ruce, protože vozovka přechází v kolejiště.

Zámek Bechyně

Zámek Bechyně původně knížecí hrad, zmiňovaný již v 9 století, stojící na nejjižnějším skalním výběžku nad soutokem říčky Smutná a řeky Lužnice. Od roku 1268 patřil Přemyslu Otakaru II., který zde vybudoval gotický kamenný hrad. Za krále Jana Lucemburského bylo v předhradí založeno město, roku 1323 obehnané hradbami. Během husitských válek bylo město i zámek vypáleno. Zámek byl výrazně přestavován ve třech slohových obdobích: pozdní gotika z dob Šternberků, renesance za panování Petra Voka z Rožmberka, klasicismus a empir za působení Paarů. Zámek Bechyně uzavírá velkou éru jihočeské pozdní renesance. Pozoruhodným prostorem ve staré části zámku je pozdně gotická Stromová síň z doby kolem r. 1515. Má podobu kmenu stromu. Nejkrásnější místností je ložnice Petra Voka se štukovými výjevy na stropě, které námětem připomínají představu posledního soudu a životní moto Petra Voka - Memento mori. Pozornost poutá pracovna Petra Voka, tzv. zbrojnice. Kromě zelených renesančních kamen je tu nejhodnotnější památkou kazetový strop s bohatou malířskou výzdobou s alegoriemi Blahoslavenství. Reprezentační, tzv. Vokův sál, je pozoruhodný především malířskou výzdobou, jež nemá v Čechách obdoby. Nástěnné malby zde představují zasedání nejvyššího soudu království českého. Výklenky oken jsou vyzdobeny postavami ctností, neřestí a biblických figur. Éru posledních majitelů, Paarů, kteří vlastnily Bechyni od roku 1715 do roku 1948, portértní galerie v předsálí.

Otevřeno: od května až do září denně mimo pondělka od 10.00 – 17.00.

 

Dobronice

Nad Lužnicí nedaleko Bechyně se nachází zachovalá zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol., jemuž dominuje mohutná věž.

Nad vsí Dobronice shlíží do údolí Lužnice vysoká věž, nejlépe zachovalá část rozsáhlého gotického hradu založeného počátkem 14. stol. Po roce 1691 jej jako letní rezidenci využívali jezuité z pražského Klementina, po zrušení řádu v r. 1773 byl opuštěn. K rozšíření zejména obytných a reprezentačních prostor došlo při pozdně gotické přestavbě. Na konci 17. stol. se staly Dobronice majetkem pražských jezuitů, kteří je užívali jako letního sídla. Po r. 1727 však přenesli středisko panství do nově postaveného barokního zámku v Opařanech a definitivně ponechán svému osudu zůstal hrad po zrušení řádu v r. 1773.
Podle pověsti se v Lužnici nedaleko hradu nachází kámen s otisky čertových drápů. Kdysi se prý čert vsadil, že jej přinese z Říma dřív, než kněz doslouží mši v místním kostele – protože ale sázku prohrál, mrštil s ním vztekle do řeky, kde leží dodnes.

 

Červená Lhota

Obec se zámkem na Jindřichohradecku, 8 km severně od Kardašovy Řečice.

Zámek Červená Lhota leží na skalním hřbetu, který se přehrazením údolí a vzestupem vodní hladiny stal ostrůvkem. Jedná se o jednu z nejromantičtějších památek v Jižních Čechách. Majiteli původní tvrzi byl rod Kábů z Rybňan. Dalšími majiteli byli v 17. století Slavatové a posledními byli Schönburg – Hartensteinové, za nichž byly fasády Červené Lhoty nejdříve upraveny novogoticky a po roce 1910 byl obnoven renesanční vzhled zámku. Návštěvníci si prohlédnou 14 pokojů z doby knížete J. A. Schönburg - Hartensteina, hostinské pokoje a také reprezentační pracovnu. Zámek je situován v kouzelném lesním prostředí, obklopen parkem a rybníkem, přístup k němu zajišťuje kamenný most. Na každém kroku vás obklopuje takřka absolutní čistota a pořádek. Zpestřením je plavba na lodičkách. Konají se zde  i svatební obřady.

V přilehlém parku najdete, kromě různých druhů dřevin, kostelík Nejsvětější Trojice, založený Janem Kábou z Rybňan přestavěný na počátku 20. století na rodinnou hrobku.

Otevírací doba červenec – srpen, září, říjen (9.00- 12.00, 13.00 – 17.00 denně kromě pondělí i svátky.)

Příjezd a parkování:

Při cestě mezi Soběslaví a Jindřichovým Hradcem (silnice E55, č 23) je červená Lhota značena od Kardašovy Řečice, cesta k ní vede zpravidla po úzkých asfaltových silnicích, lemovaných břízami, přes obce Pluhův Žďár a Jižná. Před zámkem je parkoviště.

 

Jindřichův Hradec

Okresní město mezi řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem.

Na obvodu města se zachovala část opevnění, na náměstí řada gotických, renesančních a barokních domů.

Tip:

Krýzovy jesličky. Největší lidový mechanický betlém na světě. Muzeum se náchází v budově klášterního semináře, jeho otvírací doba: 1.4. – 6.1. denně kromě pondělí ( od června do září denně) od 8.30 – 17.00.

V sousedství muzea je městská věž s vyhlídkou zpřístupněnou od 1.4. – 6.1 o sobotách a nedělích (od června do září denně) v době mezi 10.00 – 16.00.

Hrad a zámek

Monumentální komplex budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci patří  k nejrozsáhlejším v České republice a s přiléhajícím městským celkem se spojuje v harmonicky seskupenou jednotu, jejíž historický ráz a soubor jedinečných stavebních a uměleckých památek tvoří městskou památkovou rezervaci, vyhlášenou již v r. 1950.

V držení panského sídla i města se za sedm staletí vystřídaly generace tří předních šlechtických rodů: Páni z Hradce, Slavatové i Černínové z Chudenic.

V 15.stol. byly objekty rozšířeny o pozdně gotické křídlo a byla přistavěna hranolová hradební věž zvaná Červená nebo-li Menhartova s unikátní „černou kuchyní“.

Zámecké objekty byly postaveny podle plánů významných italských architektů. U nás zcela ojedinělou ukázkou vlašské renesance je zahradní rondel – altán z konce 16. století. Areál hradu a zámku zaujímá plochu přes 3 ha a je po Pražském hradu a zámku a zámku v Českém Krumlově třetí největší u nás. Ke vstupu do 320 místností je potřeba na 500 klíčů.

 

Tábor

Historie města se začala psát ve 13. století za vlády českého krále Přemysla Otakara II., kdy na skalnaté plošině vypínající se nad soutokem Tismenického potoka a řeky Lužnice vzniklo město Hradiště. Stalo se pevností, která měla chránit své obyvatele proti všem nepřátelům. Zrod táborské obce je spjat se jménem Jana Husa, velkého reformátora katolické církve. Stoupenci jeho myšlenek - husité - vedeni hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova zde na jaře roku 1420 založili vojenské ležení, které se tak stalo mocenským centrem husitství. Po porážce radikálního křídla husitů v bitvě u Lipan získal Tábor r. 1437 z rukou císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského privilegium, které obci udělovalo statut královského města.

Historické jádro města bylo vzhledem k unikátnímu systému zástavby a množství zachovalých památek vyhlášeno r. 1961 městskou památkovou rezervací. Ke koloritu Tábora neodmyslitelně patří Jordán - nejstarší údolní nádrž ve Střední Evropě, založená r. 1492.

Tábor, druhé největší jihočeské město, leží na křižovatce významných dopravních tahů a vytváří tak největší koncentraci obyvatel i hospodářských aktivit regionu. Ve městě se nachází množství kulturních institucí (pozůstatky městského opevnění, pozdně gotickou radnici, pozdně gotický kostel, řadu gotických, renesnačních a barokních domů) i sportovních zařízení. Je zde divadlo, kino, muzeum, řada galerií, knihovny, vysoká škola a více než deset středních škol. K dispozici je zimní stadion, plavecký bazén, relaxační centra, koupaliště a další sportovní zařízení.

Tip:

Táborský hrad Kotnov

Táborský hrad Kotnov je starší než město samo. Založil jej v r. 1270 král Přemysl Otakar II. Po poboření Vítkovci byl opraven a přestavěn a po vybudování Tábora v r. 1420 obnoven a zapojen do městského opevnění. V r. 1532 však vyhořel a byl postupně bourán a přestavován na pivovar. Z bývalého mohutně opevněného hradu s palácem a čtyřmi věžemi se dochovala jen mohutná okrouhlá věž, torza dvou dalších věží a části obvodové hradby. Věž je přístupná a slouží jako vyhlídka do dalekého okolí. Vedle věže je pozdně gotická Bechyňská brána, ve které je muzeum.

Okruh táborským podzemím

Komplex podzemních prostor a chodeb představuje vyhledávanou táborskou raritu. Dnes hojně navštěvovaná památka vznikala od 15. století hloubením sklepů, nazývaných "lochy", pod jednotlivými domy v historické části Tábora, na Starém městě. Mnohé ze sklepů byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint, v němž však i při nejlepší snaze lze jen stěží zabloudit. Přesto některé ze sklepních místností dosahují značných rozměrů. Často byly vyhloubeny ve dvou až třech patrech a klesaly až 16 m pod dnešní úroveň terénu. Vzhledem ke stálé a poměrně nízké teplotě i ke stálé vlhkosti sloužily sklepy k uskladnění potravin, především piva. V případě ohrožení města nepřítelem nebo velkými požáry je obyvatelé využívali také jako bezpečný úkryt. Část podzemních prostor, vinoucích se pod Žižkovým náměstím v délce 800 m, byla po druhé světové válce zpřístupněna. (Prohlídka s průvodcem.)

Přístup: Vstup v budově Husitského muzea na Žižkově náměstí

Otevírací doba: duben – říjen 8,30 – 16,30 denně,  listopad – březen 8,30 – 16,30 pondělí – pátek

 

Chýnov

Město ležící 10 km východně od Tábora.

Tip:

Chýnovská jeskyně.

Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na našem území. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie. Chýnovská jeskyně byla postupně vytvářena rozšiřováním puklin korozí, přičemž na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto dvě horniny se podílely na vzniku pozoruhodných tzv. „pyktických ok“. Strmé chodby jeskyně upadají až do hloubky 41 metrů na hladinu podzemního toku. Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1 200 metrů, z toho je 220 metrů zpřístupněno veřejnosti. V prostorách mimo návštěvní okruh probíhá speleologický a speleopotápěčský průzkum, při kterém byly v 80. a 90. letech minulého století objeveny rozsáhlé, trvale zatopené prostory s jedinečnými drůzami křemene a dalších minerálů.

Otevírací doba: duben, červen, září: 9.00-15.30 hod červenec, srpen: 9.00-16.30 hod pondělí: zavřeno tel.: 381 299 034

Chýnovská jeskyně coby národní přírodní památka je velmi dobře značena černobílou cedulí už od Tábora. Leží 4 km za Chýnovem, v lesíku, cesta k ní vede přes starý lom. Autem lze dojet až na místo, kde je dostatečný prostor k parkování.

 

Hrad Kámen

První zmínky o hradu se objevují okolo roku 1300 ve spojení s rozsáhlou stavbou na obrovském žulovém balvanu. Podle tohoto pozoruhodného skaliska je také pojmenována obec. Hrad byl původně gotický, později stavebně rozšířen a raně barokně přestavěn. Nynější podoba v romantickém stylu anglické gotiky je z 1. poloviny 19. století. U hradu se nachází také romantický park s rozsáhlým alpiniem. Dále pak archeologická expozice a interiérová expozice bydlení 19. a počátku 20. století.

Je tu muzeum jednostopých motorových vozidel ze sbírek Národního technického muzea z Prahy. Expozice motocyklů nebyla na hradě Kámen instalována náhodou. V blízkém Pacově byla totiž v r. 1904 založena Mezinárodní motocyklová federace.

Otevírací doba: duben a říjen: so, ne, svátky: 9-12 hod, 13-16 hod květen-září: denně (mimo pondělí): 8-12 hod; 13-17 hod

tel.: 565 426 619

 

Zámek Hluboká nad Vltavou

Příjezd ze Soběslavi směrem na České Budějovice

Původní hrad ze 13. století byl v dalších stoletích přestavěn v renesanční respektive barokní zámek. Dnešní novogotická budova windsorského stylu pochází z let 1841 – 1871. V zámku je bohaté zařízení a sbírky (nástěnné koberce, dřevořezby, zbraně), jeho jízdárna byla upravena v Alšovu jihočeskou galerii. Hluboká, obklopena parkem a oborou, působí nejimpozantněji za tmy, kdy je ze všech stran osvícena tlumeným světlem.

Otevírací doba: květen až září (9.00 - 17.00) denně kromě pondělí.

V hluboké je také možnost navštívit známou zoologickou zahradu.

 

Třeboň

Starobylé město na Zlaté stoce, lázně a letovisko se závodem státního rabářství, který obhospodařuje 7500 ha rybníků.

V lázních se využívá blahodárných vlastností zdejší rašeliny, léčí se zde nemoci pohybového ústrojí.

Třeboň má vzácně zachovalé historické jádro.

Tip:

Státní zámek Třeboň

Historický objekt, umístěný v samém centru města. Jeho dnešní podoba je dílem renesančních stavitelů, kteří na místě gotického hradu vystavěli honosné sídlo významného českého rodu Rožmberků. Další mocný rod, Schwarzenberkové, obohatili zámek barokními dostavbami na vnějším nádvoří. Život na zámku dokumentují tři prohlídkové trasy: Rožmberské renesanční interiéry, Soukromá schwanzerberská apartmá z konce 19. století a zámecká konírna, psí kuchyně a kasematy. Zámek je obklopen nádherným parkem s hradbami o rozloze 6 ha.

Byl postaven na území osady založené Vítkovci ve 13. století. Na začátku 16. století byla přistavěna boční křídla, ve druhé polovině 16. století tzv. Veliký dům, vnitřní zámecké nádvoří bylo uzavřeno. Z původního hradního objektu se stal renesanční zámek. Za vlády posledního vladaře Petra Voka se zámek rozšířil o vnější nádvoří. Postavily se hospodářské a úřední budovy, zámecké brány, knihovna s obrazárnou. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla zničena za třicetileté války a obnovena roku 1660. Na počátku 19. století byla rozšířena a pozměněna na park.

Schwarzenberská hrobka

Podnět k výstavbě této rodové hrobky dala kněžna Eleonora ze Schwarzenberska. Stavba se započala podle návrhu rakouského architekta Jana Schmidta roku 1874 odvodněním pozemku. Okrouhlá novogotická stavba dokončená v r. 1877 je dvoupodlažní. Kaple nad hrobkou se samostatným vchodem je zasvěcena Božskému Vykupiteli. Do dnešního dne v ní byli uloženy ostatky 27 členů schwarzenberské rodiny.

Otevírací doba: duben, květen, září, říjen – denně kromě pondělí (10.00 – 17.00), červen až srpen denně kromě pondělí (9.00 – 17.00).